Přenos můžete sledovat živě na FB stránce sports-online.cz od 16:15
nebo na YouTube
V rámci oslav 90 let založení fotbalu v Drnovicích se na drnovickém stadionu uskuteční v pátek 24.6. od 18:00 zápas bývalých hráčů FC PETRA Drnovice a FC BOBY Brno. Můžete se těšit, že na trávníku opět uvidíte hráče jako Kafka, Weber, Timko, Holeňák, Majoroš na straně jedné nebo Dostálek, Švancara, Došek, Trousil, Siegl na straně druhé.
V předzápase v pátek 24.6. od 16:30 nastoupí tyto legendy proti bývalým hráčům Drnovic od druhé ligy níže. Potvrzenou účast máme od Honzů Bergra a Fialy a Petra Rady. Dále se představí Machala, Kovář, Sedláček, Klíma, Bažant, Zoubek, Šírl, Hartig, Zelenka, Červený a Roman Gibala.
Přijďte zavzpomínat a pozdravit tyto skvělé hráče!!!
Vstupenky si můžete zakoupit online na www.tikakomo.cz nebo v tradičních předprodejích v Tipsport BARu Dukla ve Vyškově a v Hospodě U Koní v Drnovicích.
Historie klubu Drnovice
Rok založení:
1932
Názvy klubu:
1932 – 1948 Česká sportovní společnost Drnovice, 1948 – 1961 Sokol
Drnovice, 1961 – 1989 TJ Drnovice, 1989 – 1990 TJ JZD Drnovice, 1990
TJ Agro Drnovice, 1990 – 1993 FC Gera Drnovice, 1993 FC Olpran Drnovice, 1993 – 2000 FC Petra Drnovice, 2000 – 2003 FK Drnovice, 2003
– 2006 1. FK Drnovice, 2006 1. FKD, 2007 FKD – doposud
Největší úspěchy v nejvyšší soutěži:
3. místo (1999/2000), 2x účast ve finále Poháru ČMFS (1995/1996 proti
Spartě Praha a 1997/1998 proti FK Jablonec)
Nejvyšší výhra:
6:0 nad Bohemians Praha 6. 4. 1997 (1996/1997)
Nejvyšší prohra:
0:5 se Spartou Praha 17. 5. 2000 (1999/2000)
Nejvíce gólů v jedné sezóně:
Radek Drulák, 22 branek (1995/1996)
Nejlepší střelec v historii nejvyšší soutěže:
Radek Drulák, 50 branek
Největší úspěchy v pohárové Evropě:
I. předkolo Poháru UEFA (1999/2000)
FK Drnovice – Budučnost Banoviči 3:0 (0:0), branky: Cupák 2, Pergl
Budučnost Banoviči – FK Drnovice 0:1 (0:1), branka: Gomes
1. kolo Poháru UEFA (1999/2000)
FK Drnovice – TSV 1860 Mnichov 0:0
TSV 1860 Mnichov – FK Drnovice 1:0 (0:0), branka: 73. Kurz
Má dva tituly se Spartou Praha, oba z doby federální ligy. Poté nastupoval
za Cheb, v zimě 1993 přišel do Drnovic. Drnovický dres obléknul v 1. lize 146x,
což z něj činí klubového rekordmana. Na dlouhé roky odešel na sever Čech,
usadil se v Jablonci. Tam začal i svou bohatou trenérskou kariéru. V nejvyšší soutěži zatím odkoučoval 183 utkání, další bude přidávat coby nový hlavní trenér
Dynama České Budějovice.
Jozef WEBER
Jaké máte vzpomínky na vzájemné utkání mezi týmy FC Petra Drnovice – FC
Boby Brno?
„Parádní zápasy a hlavně spousta diváků. Nejraději vzpomínám na utkání
z března 1998, když jsme Zbrojovku porazili 4:0. Naopak jsem s Drnovicemi nikdy
nevyhrál za Lužánkami“.
Divácká kulisa na těchto utkáních bývala vynikající. Dokázala Vás vyhecovat,
nebo to mělo na Vás opačný efekt a tréma svazovala nohy?
„Spíše vyhecovala. Myslím, že nejen mě, ale oba týmy byly patřičně vyhecované. Pár šrámů po derby zápasech vždy zůstalo na obou stranách“.
V kariéře jste nastoupil k řadě utkání. Mělo nějaké utkání podobný náboj jako
jihomoravské derby?
„Rivalitou podobné bylo Podještědské derby Jablonec – Liberec, ale nemělo to
nikdy takovou diváckou kulisu jako derby Drnovice – Brno“.
Zajímavý debut v 1. lize. Jako velmi mladý hráč mít dva tituly se Spartou, to se
nepovede každému. V kabině co hráč, to pojem….
„To jsou krásné vzpomínky. Jako mladík jsem se na podzim 1989 objevil v kabině
vedle Jana Stejskala, Ivana Haška, Tomáše Skuhravého, Michala Bílka, Stanislava Grigy a dalších hvězd. Byla to pro mě velká fotbalová i lidská škola“.
Na dlouhé roky jste se usadil v Jablonci, přesto jste si postavil dům v Drnovicích.
Co Vás do této krásné vísky přitáhlo?
„Tak to je trošku jiný příběh. Ještě při drnovickém angažmá jsme se s manželkou
rozhodli v Drnovicích usadit a koupili jsme si pozemek. V mých 29 letech jsem
přestoupil do Jablonce, v plánu bylo na 2 až 3 roky, poté návrat do Drnovic.
Nakonec se severočeské angažmá protáhlo na 13 let“.
Od nové sezony budete hlavním trenérem v Českých Budějovicích. Jaké jsou
ambice?
„Ambice udržet klub v klidných ligových vodách. Moje ambice? Spravit si chuť po posledním nepovedeném angažmá a navázat na ty předchozí povedené štace“.
404 ligových zápasů jej řadí na 9. místo mezi rekordmany v počtu utkání. Zlínský
rodák, jenž se usadil na severu Čech. Skvělý člověk do party, nezkazí žádnou
legraci. Ve fotbale přitom platil za jednoho z největších profesionálů. Hrál za Zlín,
samozřejmě za FC Petra Drnovice, Slavii Praha, Slovan Liberec, z české 1. ligy si
odskočil pouze na rok do rakouského Mattersburgu. Dlouhé roky byl asistentem
trenérů ve Slovanu Liberec, nyní jej čeká první štace coby hlavního kouče v druholigovém Varnsdorfu. Otec házenkářských reprezentantek Melisy a Denisy.
Miroslav HOLEŇÁK
Co se mi jako první vybaví, když se řekne „Drnovice“:
„Spousta krásných vzpomínek. Hrozně rád vzpomínám na své působení v Drnovicích. Těch zážitků je spousta, ale nejvíc vzpomínám na dobré lidi, které jsem
zde poznal. Jak z fotbalového prostředí (hráči, trenéři), tak i mimo něj. Za všechny vzpomenu hlavně rodinu Pilátovou, která mi hlavně ze začátku hodně pomohla“.
Jaké máte vzpomínky na vzájemné utkání mezi týmy FC Petra Drnovice – FC
Boby Brno?
„Na tyto zápasy jsme se vždy hodně těšili, protože přišlo hodně lidí a bylo to
derby. Nejraději vzpomínám na utkání tady v Drnovicích, když jsme vyhráli 4:0
a podařilo se mi vstřelit 2 góly“.
Divácká kulisa na těchto utkáních bývala vynikající. Dokázala Vás vyhecovat,
nebo to mělo na Vás opačný efekt a tréma svazovala nohy?
„Samozřejmě byla vynikající a spíše nás vyhecovala. I když je pravda, že hlavně
v Brně za Lužánkami byla atmosféra fantastická, přišlo přes 37.000 lidí. Domácím
hráčům diváci hodně pomohli a většinou nás tam bohužel porazili“.
V kariéře jste nastoupil k řadě utkání. Mělo nějaké utkání podobný náboj
jako jihomoravské derby?
„Nastoupil jsem ještě v pražském derby za Slavii proti Spartě a v severočeském
derby za Liberec proti Jablonci. Takže mohu porovnat. Každé derby bylo hodně
specifické a důležité pro ten daný region. Nedělal bych nějaké rozdíly, snad jen
s tím, že to pražské bylo samozřejmě mediálně nejvíce atraktivní“.
O nejhorším momentu kariéry (vyjma zranění) není pochyb. Na Bohemce jste
to krásně nahrál Šírlovi do samostatného úniku na gólmana Kinského. Řekněte
nám nejkrásnější moment (momenty) kariéry.
„Asi můj 1. ligový start ještě v dresu Zlína. Dále můj 1. reprezentační start, když jsem
měl možnost zahrát si s hvězdami jako např. Pavel Nedvěd, Karel Poborský atd…
Ještě bych zmínil mé první pohárové zkušenosti, a sice nejprve zápasy s Drnovicemi proti Mnichovu 1860 a jízdu s Libercem v pohárové Evropě v roce 2002“.
Začínal jste v záloze, postupem času jste to dotáhnul až do reprezentačního dresu, ovšem jako stoper. Co stálo za tím, že se z šikovného ligového halva stane
reprezentační obránce?
„Většinou zato může fakt, že se někdo zraní a je potřeba ho nahradit. Tak to bylo
i v mém případě. Poprvé to bylo už tady v Drnovicích, když mě trenér Karel Ve-
čeřa postavil do obrany místo zraněného Míry Kadlece. Ale to byla jen epizoda
a vrátil jsem se zpět do zálohy. Potom to bylo už v Liberci, když se zranil Bohouš
Pilný a trenér Ladislav Škorpil si na tu epizodu vzpomněl a dal mě tam znovu. No
a pak už jsem v obraně zůstal. Ono je to takové nepsané pravidlo, že z průměrného útočníka se stane dobrý obránce. To byl právě můj případ“.
Nově jste trenérem FK Varnsdorf ve Fortuna Národní lize. Jaké máte cíle do nové
sezony a jaké jsou Vaše osobní trenérské ambice?
„Hrát důstojnou roli ve 2. lize, prezentovat se fotbalem, který bude bavit jak nás,
tak i fanoušky. Mé ambice jsou takové, abych někoho z kluků (hráčů ve Varnsdorfu) posunul výkonnostně do 1. ligy“.
Spolehlivý rozhodčí z Třebíče strávil v 1. lize osm sezon. Na kontě má v nejvyšší soutěži 146 utkání, z toho 95 jako hlavní, 51 utkání jako asistent rozhodčího.
V Drnovicích pískal 6x, ve venkovních zápasech 4x. Dvakrát se představil v Drnovicích s praporkem, venku pouze jedenkrát. 20. března 1998 byl jako pomezní
rozhodčí u nejvyššího vítězství Petry nad Boby 4:0.
Josef KRULA
„Na Drnovice vzpomínám vždy jako na jedno, kam jsem rád jezdil. Slivovička
(maličká na rozproudění krve) s panem Pilátem. Atmosféra na drnovickém stadionu byla vždy perfektní a líbil se mi i kontakt s diváky. Co se vzpomínek na hráče Petry Drnovice týká, tak zlobivý, ale v dobrém slova smyslu byl Radek Drulák
v útoku, mezi drnovické gentlemany řadím Martina Vaniaka a Ericha Brabce“.
Rekordman v počtu prvoligových startů. V nejvyšší soutěži odehrál 465 utkání,
což je od roku 1925 nejvyšší číslo. V kariéře hrál za ČSAD (Škodu) Plzeň, RH Cheb,
Slavii Praha, FC Petra Drnovice a za Viktorii Žižkov. V reprezentačním dresu vyběhnul k utkání 4x. V roce 1998 získal ocenění Osobnost ligy. Platil vždy za tvrdého obránce, ovšem za férového. Jeden z největších profíků, kteří kdy oblékli
drnovický dres. Jako trenér působil ve Spartě Praha, SK Kladno, Viktorii Plzeň, SK
České Budějovice, Slovanu Liberec, FK Jablonec, Dukle Praha a ve Slavii Praha.
Současný trenér „A“ reprezentace České republiky.
Jaroslav ŠILHAVÝ
Jak nejraději trávím volný čas:
„Když už mám volný čas, nejraději ho trávím s rodinou. Často k nám přijedou
vnoučata. Mám čtyři – z nich jediný kluk hraje fotbal, takže chodím sledovat
jeho zápasy. Holky jsou ještě malé, ale kdo ví, třeba je fotbal taky zaujme. Nebo
si rád zasportuju sám. Máme takovou partu, se kterou si občas zahraju hokej“.
Co se mi jako první vybaví, když se řekne „Drnovice“:
„Velké ambice pana Gottwalda. Byl to rodinný klub, kde o sobě každý věděl
skoro všechno. Vybaví se mi také příjemní lidé a samozřejmě hlavně spoluhráči. Tehdy tam byla skvělá parta – třeba trenér Karel Brückner, Bob Kafka nebo
jeden z nejlepších střelců české ligy Radek Drulák. Vystřídala se tam spousta
dalších výborných hráčů“.
Jaké máte vzpomínky na vzájemné utkání mezi týmy FC Petra Drnovice – FC
Boby Brno?
„Vzpomínám si, že hned v prvním derby proti Brnu jsem už v patnácté minutě
dostal druhou žlutou kartu. Ale nakonec jsme vyhráli i v oslabení, protože Bob
Kafka dal dva góly, takže jsem pak musel klukům poděkovat“.
Divácká kulisa na těchto utkáních bývala vynikající. Dokázala Vás vyhecovat,
nebo to mělo na Vás opačný efekt a tréma svazovala nohy?
„Atmosféra vždycky povyšuje fotbal. Myslím, že skoro každému se hraje líp,
když je stadion zaplněný a diváci jsou slyšet. Takové zápasy jsem měl, a stále
mám, rád“.
V kariéře jste nastoupil k řadě utkání. Mělo nějaké utkání podobný náboj jako
jihomoravské derby?
„Drnovice proti Brnu byly vždycky velké a krásné zápasy. V kariéře jsem zažil
i derby Slavia – Sparta, to bylo ještě větší třeba tím, že o tom mluvila celá země“.
Vaše trenérská kariéra začala v roce 2002 jako asistent trenéra ve Spartě Praha. Když jste začínal, dokázal jste si představit, kam až se Vaše kariéra trenéra
dostane?
„Nějaké sny má každý, ale přiznávám, že až takové mety jsem nečekal. Je důležité mít kolem sebe ty správné lidi a být pracovitý, jedině tak můžete něčeho
dosáhnout“.
Byl jste úspěšný hráč, nyní jste úspěšný trenér, máte titul s Libercem i se Slávií.
Čeho byste chtěl ještě v trenérské kariéře dosáhnout?
„Nejbližší plány jsou jasné – s reprezentací bychom se chtěli zachránit v elitní skupině Ligy národů, ve které jsme s nejlepšími týmy světa. A hned potom nás čeká
kvalifikace mistrovství Evropy, na kterém Česko ještě nikdy nechybělo, a my bychom tuto sérii určitě chtěli protáhnout“.
Pravděpodobně přijdete o rekord v počtu utkání. Milan Petržela ze Slovácka
jich má nyní 452, chybí mu k překonání Vašeho rekordu 13 utkání. Myslíte, že je
možné, aby dosáhnul magické mety 500 utkání v první lize?
„Až na metu 465 utkání Milan dosáhne, kromě gratulace mu popřeju i to, aby
jako první pokořil pětistovku. Když mu vydrží zdraví, tak na to určitě stále má“.
Dnešního exhibičního utkání se bohužel nedožili bývalí aktéři těchto duelů.
Pánové, děkujeme za všechno, nikdy na vás nezapomeneme!
Roman PAVELKA
Pavel PERGL
Karel URBÁNEK
Marek ŠPILÁR
Jiří VAĎURA
trenér Josef KOLEČKO
Na straně Boby Brno bohužel nejsou s námi
Roman KUKLETA
Petr KOCMAN
Kamil JANŠTA
trenér Josef MASOPUST
Fotbalový hračička. Věděl, po čem fanoušci touží – po gólech a zábavě. Oba
tyto atributy servíroval v dresu Boby Brno, pražské Slavie, Opavy, Interu Bratislava, Slovácka. Svou brněnskou slávou se může rovnat s Rudy Kovandou i Frantou
Kocourkem. Brňák kabrňák
Petr ŠVANCARA
Jaké máte vzpomínky na vzájemné utkání mezi týmy FC Petra Drnovice – FC
Boby Brno?
„Drnovice si nepamatuju jinak, než narvaný – útulný stadion. Drnovice bylo mužstvo, které proti nám vždy vyrukovalo nabitým kádrem hvězd českého fotbalu!
Skvělá atmosféra domácí hnala, o to víc si cením, že jsme často odtud vezli
body. Přál bych tady všem, aby se to vrátilo…“
Divácká kulisa na těchto utkáních bývala vynikající. Dokázala Vás vyhecovat,
nebo to mělo na Vás opačný efekt a tréma svazovala nohy?
„Přiznám se, že mě znervózňovala a spis byla nepříjemná. Byl jsem na drnovickém hřišti vždy hodně nervózní i proto, že diváci byli opravdu hodně blízko nás“.
V kariéře jste nastoupil k řadě utkání. Mělo nějaké utkání podobný náboj jako
jihomoravské derby?
„Mělo – utkání s „cajzlama“ bylo vždy vyhecované jak derby…“
Všichni víme, že jste brněnský patriot a velký obdivovatel D. A. Maradony. Čistě
teoreticky: Petr Švancara na rok v dresu Barcelony, nebo D. A. Maradona na rok
v dresu Zbrojovky. Vyberte si!
„Tady není o čem přemýšlet! Bůh Diego v dresu Flinty…“
Proti kterému (nebo kterým) obráncům se Vám v kariéře hrálo nejhůř a proč?
„Tady neváhám: obrana, která byla hodně tvrdá, a bylo těžké se proti nim prosadit, hrála za Příbram Marcel Mácha, René Formánek, Jan Buryan, Miloslav
Penner… Tady jsem byl rád, že jsem i střídal…:)“
Jak vidíte Zbrojovku Brno v nové sezoně 2022/2023 v 1. lize?
„Jsem fanda, tak se těším na ligu. Věřím, že se vedení podaří poskládat kvalitu takovou, že to nebude jen boj o záchranu. Jde to i bez velkých jmen, což
ukázal Hradec, Pardubice, nebo i České Budějovice! Přeji si klidný střed tabulky
a zkusit Mol cup…“
Kutnohorský rodák. Nižší soutěže si zahrál v Čechách (Xaverov, Kladno, Chrudim), prvoligovou kariéru odstartoval v Uherském Hradišti v dresu Slovácka.
Na rok si odskočil do druholigových Neratovic, od roku 2003 oblékal dres Brna.
Jaro 2011 odehrál za prvoligovou slovenskou Dubnici nad Váhom, aby se poté
na 3 roky upsal 1. FC Slovácko. Posledním profi klubem byla druholigová Karviná. Prvoligovou bilanci v ČR zakončil s 249 zápasy, vsítil 16 branek. Dřívější šéf
obran, nynější šéf lavičky druholigového MFK Vyškov
Jan TROUSIL
Jaké máte vzpomínky na vzájemné utkání mezi týmy FC Petra Drnovice – FC
Boby Brno?
„Derby v roce 2004. Doma v Brně jsme vyhráli 1:0, gól dal Karel Kroupa. 7.000 lidí,
můj první zápas za Zbrojovku v perfektní atmosféře. Na jaře jsme vyhráli v Drnovicích 3:1 – plný stadion, bylo to super. Hattrick tu dával Luděk Zelenka“.
Divácká kulisa na těchto utkáních bývala vynikající. Dokázala Vás vyhecovat,
nebo to mělo na Vás opačný efekt a tréma svazovala nohy?
„Já měl rád plné stadiony, vtáhlo mě to do zápasu“.
V kariéře jste nastoupil k řadě utkání. Mělo nějaké utkání podobný náboj jako
jihomoravské derby?
„Zápasy Brno – Slovácko, za Slovácko zápasy s Brnem a Zlínem měly perfektní
atmosféru“.
Který útočník (útočníci) Vám dělali největší neplechu?
„Na začátku kariéry jsem měl problémy s Víťou Tůmou, ta jeho síla byla neskutečná. Později jsem nerad hrál na Davida Lafatu. Vždycky se někde schoval
za záda, našel si volný prostor a dal gól“.
Ve Vaší kariéře jste prošel rukama spousty trenérů. V současnosti jste také trenér.
Který trenér Vás nejvíce ovlivnil? Vzpomenete si během tréninků či příprav
na utkání jak to dělal nějaký Váš bývalý trenér?
„Trenéry si pamatuju přesně: Koubek, Komňacký, Radolský, Jarůšek, Kotrba, Mazura, Uličný, Beránek, Večeřa, Soukup, Habanec, nakonec v Karviné Jožka Weber. Od všech jsem si bral to dobré, na negativa si nevzpomínám“.
V minulé sezoně Fortuna Národní ligy jste s MFK Vyškov skončil na 12. místě, hráli
jste hodně dobrý, koukatelný fotbal. Co očekávat od sezony 2022/2023?
„Sezóna byla hektická. Úkol záchrany jsme splnili. Těší mě, že jsme nebyli ve 2.
lize jen nějací otloukánci. Každopádně druhá sezóna bude náročnější. Chceme
se posunout výše. Bude to o náročné práci celého klubu. A já se moc těším“.
Narodil se na Slovensku, kde začínal s fotbalem. V mužské kategorii nastupoval
za Láb, Spoje Bratislava, Zbrojovku Brno, RH Cheb, dva roky pobyl ve francouzském FC Bourges, vrátil se do Boby Brno, poté nastupoval za Drnovice a ligovou
kariéru ukončil v dresu Karviné. Bilanci v lize dopracoval na 236 utkání (126 x
Drnovice), vsítil 49 branek (16 branek za Drnovice). V sezoně 1989/1990 byl s 18
góly druhý nejlepší střelec 1. federální ligy. 14. srpna 1993 ve 24. minutě vsítil historicky první branku Drnovic v nejvyšší soutěži do sítě SKP Union Cheb při výhře
2:1. Kapitán kapitánů.
Róbert KAFKA
Co se mi jako první vybaví, když se řekne „Drnovice“
„Po návratu z Francie mě oslovil pan Gottwald s tím, že má ambici s Drnovicemi
postoupit do 1. ligy. Přicházel jsem v zimě 1992, v jarní části soutěže jsme opravdu
vykopali postup do nejvyšší soutěže. V době mého příchodu zde stál ještě starý stadion, jaro sezony 1993/1994 a půlku podzimu 1994 jsme hráli ve Vyškově. Stadion
v Drnovicích nám rostl před očima. Musím říct, že pánové Gottwald a Gábr to
dotáhnuli opravdu daleko, jak po sportovní stránce, tak po stránce zázemí klubu“.
Jaké máte vzpomínky na vzájemné utkání mezi týmy FC Petra Drnovice – FC
Boby Brno?
„Pamatuji si, že před prvním utkáním v Brně za Lužánkami jsme měli soustředění
na G-hotelu v Lulči. Přišel za námi pan Gottwald a říkal, jak by byl moc rád, kdybychom v Brně vyhráli. My opravdu Brno porazili 2:1, mě se povedlo dát branku.
Po utkání byl s námi v kabině pan Gottwald a byl neskutečně šťastný. Mě se povedlo dát skoro v každém utkání Brnu branku, proto rád vzpomínám na všechny
utkání, které jsme vyhráli“.
Divácká kulisa na těchto utkáních bývala vynikající. Dokázala Vás vyhecovat,
nebo to mělo na Vás opačný efekt a tréma svazovala nohy?
„Mě osobně hodně lidí na utkáních pomohlo, diváci mě dokázali vyhecovat.
Když se v závěru utkání začínala ozývat únava, tak divácká kulisa byla to, co mi
únavu z nohou odehnalo. Všechna utkání, která jsem odehrál, byla charakteristická hlavně velkým diváckým zájmem“.
V kariéře jste nastoupil k řadě utkání. Mělo nějaké utkání podobný náboj jako
jihomoravské derby?
„Nemělo. Brno bylo největší derby v mé kariéře. U mě bylo umocněno tím, že
v Brně žiji a za Brno jsem hrál“.
Měl jste v kariéře spoluhráče typu Radka Druláka? Hráče, s nímž jste mohli hrát naslepo.
„Tak s Radkem jsme si sedli jak fotbalově, tak lidsky. Silný a rychlý útočník, věděl
jsem, kam mu dát míč, aby z toho bylo velké nebezpečí pro soupeře. Ještě
takový byl Jaro Timko, který tvořil velmi údernou dvojici s Radkem. V Brně mi
hodně vyhovoval Roman Kukleta. Podobně jako Radkovi, mu stačilo dát balon,
kam potřeboval, a obrana soupeře měla plné nohy práce“.
Nyní působíte jako trenér Střelic v 1. B třídě, jste ve středu tabulky. Od nové sezony se k vám připojí Petr Švancara. Budete mít postupové choutky?
„Určitě bychom postoupit chtěli, to ale nezáleží pouze na mě, nebo Petrovi, nýbrž
i na tom, jak se k ambici postoupit postaví všichni hráči kádru. Do Střelic jsem
přišel před půlrokem, bylo zde hodně zraněných hráčů, proto musíme kádr rozšířit,
aby vznikla zdravá sportovní konkurence a nebyly personální problémy v případě
zranění. Co se Petra týká: byl jsem hrát za Švancara tým v Ježově a tam ukázal,
že je pořád s balonem hodně rychlý hráč. Snad to potvrdí i v dresu Střelic“.
Jak podle Vás skončí tým Zbrojovky Brno v sezoně 2022/2023? Navštěvujete
utkání na Srbské?
„Pokud mi čas dovolí a není žádná časová kolize s mými povinnostmi, tak
na Srbskou chodím. Zbrojovce přeji co jevíce diváků na stadionu a minimálně
klidný střed tabulky. Doufám, že se nebude opakovat jojo efekt, kdy po postupu
přišel sestup. Držím palce trenérovi Ríšovi Dostálkovi. Bude nutné doplnit kádr,
který vyhrál 2. ligu, jistě je nutno zvýšit konkurenci v týmu, poněvadž je to jedem
z aspektů zvyšující kvalitu kádru, resp. kvalitu hry“.
Člen klubu ligových kanonýrů se 125 brankami. V 1. lize stihl odehrát 407 utkání,
což je 7. nejvyšší počet v historii. V repre dresu má na kontě dva zápasy v rámci
Olympijských her v roce 2000 v Sydney. Na klubové scéně vyjma hostování v řecké Škodě Xanthi hrál jen v ČR. Debut v roce 1997 v dresu 1. FC Brno, následovaly
kluby Synot Staré Město, Chmel Blšany, Slovan Liberec, Sparta Praha, FK Teplice,
kariéru uzavřel v roce 2016 v dresu 1. FC Slovácko. Dvojnásobný ligový vítěz se
Spartou Praha. Bez centimetru dva metry vysoký útočník. Dobrák po mamince.
Libor DOŠEK
Jaké máte vzpomínky na vzájemná utkání mezi týmy FC Petra Drnovice – FC
Boby Brno?
„Už je to přece jenom dlouho a vzpomínky blednou. Ale vždy byla na stadionu
dobrá atmosféra, hodně diváků a utkání mělo náboj. Myslím, že i gól jsem vstřelil. Ale je to opravdu dávno, statistiku si nevedu“.
Divácká kulisa na těchto utkáních bývala vynikající. Dokázala Vás vyhecovat
nebo to mělo na Vás opačný efekt a tréma svazovala nohy?
„Vždy je pro hráče lepší bouřlivá atmosféra na utkáních, a s Drnovicemi to bylo.
Já osobně jsem měl rád hodně diváků“.
V kariéře jste nastoupil k řadě utkání. Mělo nějaké utkání podobný náboj jako
jihomoravské derby?
„Pražské derby Sparta – Slavia. Potom také utkání s Baníkem Ostrava“.
Čím to, že se vysoký a produktivní útočník dostal pouze na půlroční hostování
do zahraničí? Cizina Vás nelákala?
„Cizina mě lákala, ale prostě to nedopadlo. Nabídek jsem měl několik, ale nevyšlo to. Nikdy jsem nepátral proč, nebo z jakého důvodu. Možná jsem měl být
víc rozhodný a přestup si „vydupat“. Ale to není můj styl“.
Nyní pracujete jako vedoucí mužstva v „A“ týmu Zbrojovky Brno. Je to práce,
která Vás naplňuje, nebo pošilháváte třeba po trenérské či manažerské dráze?
„Zatím jsem spokojen, uvidíme, co přinese budoucnost“.
S čím byste byl spokojen v nové sezoně v rámci Zbrojovky Brno?
„Abychom první sezonu po návratu neměli starosti se sestupem. Vyhnout se skupině o udržení a hrát ve středu tabulky“.
Běhavý záložník, výborná kopací technika. Z třetiligového Unexu Uničov v létě
1998 přestoupil do Sigmy Olomouc. Výčet klubů je dlouhý: Baník Ratíškovice,
1999-2002 FC Petra Drnovice. Z Drnovic přestup do AC Sparta Praha, poté byl
hráčem Příbrami, izraelského Makabi Haifa. Po roce v Izraeli se vrátil do ostravského Baníku, kde vydržel rok a na dlouhých sedm let zůstal ve Švédsku. V roce
2012 se vrátil do ČR, konkrétně do Zbrojovky Brno. Po pěti letech v Brně odešel
na 3 roky do SFC Opava. Kariéru zakončil loni, když pomohl Zbrojovce Brno postoupit zpět do 1. ligy.
Pavel ZAVADIL
Co se mi jako první vybaví, když se řekne „Drnovice“:
„Krásné fotbalové prostředí, s výborným stadionem a zázemím, kde jsem se
mohl věnovat jenom fotbalu“.
Jaké máte vzpomínky na vzájemné utkání mezi týmy FC Petra Drnovice – FC
Boby Brno?
„Derby se vším všudy. Výborná atmosféra, plný stadion a vždycky to byl vynikající zápas“.
Divácká kulisa na těchto utkáních bývala vynikající. Dokázala Vás vyhecovat,
nebo to mělo na Vás opačný efekt a tréma svazovala nohy?
„Když byl plný stadion, tak to pro mě bylo lepší, protože mě diváci vyhecují, ženou dopředu, což jsem měl vždycky strašně rád a moc jsem si to užíval“.
V kariéře jste nastoupil k řadě utkání. Mělo nějaké utkání podobný náboj jako
jihomoravské derby?
„Sparta -Slavie a derby Opava-Baník“.
Z malých Drnovic jste na přelomu milénia odešel do tehdy suverénní Sparty Praha. Jak velký to byl přechod pro kluka z Moravy?
„Přechod do Sparty byl pro mě samozřejmě velký skok, ale člověk si rychle zvykne. Kdybych tam byl v pozdějším věku a s těmi zkušenostmi co jsem měl, tak
bych to zvládl lepe“.
V kariéře jste hrál za hodně klubů, 7 let jste byl ve Švédsku. Kde jste se cítil nejlépe po fotbalové a po životní stránce?
„Jednoznačně to bylo v Brně“.
V právě skončené sezoně jste s brněnskou Zbrojovkou postoupil zpět do 1. ligy.
Kde Vás v nové fotbalové sezoně uvidíme?
„Ještě nevím, kde budu hrát. Samozřejmě na profi úrovni 1. nebo 2. ligy už ne,
ale určitě někde v nižší soutěži hrát budu“.
Spolehlivý stoper, začínající s Tomášem Řepkou v Baníku Ostrava. Prošel si pražskou Bohemkou, Petrou Drnovice, Lázněmi Bohdaneč, Příbramí, Českými Budějovicemi, první ligu zakončil v dresu Drnovic. Po deseti letech v 1. lize má bilanci
188 utkání, vstřelené čtyři branky. V současnosti vede jako předseda mládež
v MFK Vyškov.
Jaroslav SCHINDLER
Co se mi jako první vybaví, když se řekne „Drnovice“
Krásné vzpomínky, výborné zázemí, lidé, spoluhráči a výborná parta.
Jaké máte vzpomínky na vzájemné utkání mezi týmy FC Petra Drnovice – FC
Boby Brno?
Atmosféra byla vždy vynikající, plný stadión ať doma, nebo venku. Byla to rivalita malé ambiciózní vesnice s velkoměstem.
Divácká kulisa na těchto utkáních bývala vynikající. Dokázala Vás vyhecovat,
nebo to mělo na Vás opačný efekt a tréma svazovala nohy?
Samozřejmě čím víc lidí přišlo, tím víc vás to motivovalo k lepším výkonům a většímu Nasazení. Byla to krásná doba, ale už je to historie, na kterou se dá jen
vzpomínat.
V kariéře jste nastoupil k řadě utkání. Mělo nějaké utkání podobný náboj jako
jihomoravské derby?
Podobnost v tomto ohledu měly souboje s pražskými „S“, které byly taky vyhrocené. Celkově musím říct, že tady to měli soupeři těžké.
Můžete porovnat angažmá v malinkých Lázních Bohdaneč s Drnovicemi?
Tak toto se nedá srovnávat, snad jen, že v Bohdanči byla taky rodinná atmosféra. Drnovice jsou jen jedny, prostředím, lidmi, hráči, fanoušky. Prostě srdcovka.
Jste předsedou mládeže MFK Vyškov. Jak je to náročná funkce?
To je dobrá otázka, náročné to určitě je časově, ale fotbal je pro mne drogou. Práce
s dětmi, když vidíte, jak se zlepšují, baví. Výkonnostní růst dětí je ta pravá odměna.
Neláká Vás trenérská práce ve vyšších patrech?
Samozřejmě první myšlenky po skončení profesionální kariéry byly ambice trénovat na nejvyšší úrovni. Postupem času jsem zjistil, že mne baví mládežnický
fotbal, u kterého chci působit, dokud bude zdraví sloužit a bude chuť.
Tvrdý obránce, mezi jeho hobby patří karate. Do Drnovic přišel z Unionu Cheb.
Po čtyř a půl roku dlouhém angažmá v Drnovicích přestoupil do Slavie Praha,
v dresu sešívaných zažil krásné jízdy pohárem UEFA. Vyzkoušel si angažmá v zemi
vycházejícího slunce. Půl roku hrál za japonský Vissel Kóbe. Poté byl hráčem Blšan, Plzně a Příbrami. V nejvyšší soutěži působil dlouhých 17 sezon, zaznamenal
322 utkání, vsítil 8 branek. Současný člen charitativního týmu Realu Top Praha.
Velký pohodář s přezdívkou Gerd.
Martin MÜLLER
Co se mi jako první vybaví, když se řekne „Drnovice“
Rodinný klub s nadstandartním zázemím, které tam vytvořil pan Gottwald a lidé
kolem něj zapálení do fotbalu. A samozřejmě skvělá parta.
Jaké máte vzpomínky na vzájemné utkání mezi týmy FC Petra Drnovice – FC Boby Brno?
Už si ty zápasy moc nevybavuji, ale byla vždy dobrá atmosféra. Navíc bylo
v mužstvu Drnovic dost ex-brněnských hráčů a o to větší motivace byla prestižní
derby utkání vyhrát..
Divácká kulisa na těchto utkáních bývala vynikající. Dokázala Vás vyhecovat,
nebo to mělo na Vás opačný efekt a tréma svazovala nohy?
Za mě plný kotel – vždy velká chuť do zápasu a ukázat co nejlepší výkon.
V kariéře jste nastoupil k řadě utkání. Mělo nějaké utkání podobný náboj jako
jihomoravské derby?
Těžko srovnávat. Za mého působení ve Slavii se přece jen derby se Spartou bralo prestižněji, a bylo více medializované.
Z Blšan se do Japonska moc často nechodí… Jak se upekl Váš přestup do Visselu Kóbe?
Velmi rychle, moc času na rozmyšlenou nebylo, ale takové nabídky se neodmítají. Skvělá zkušenost a zajímavá země.
Jako jeden z mála hráčů jste působil ve dvou vesnických ligových týmech. Můžete prosím srovnat angažmá v Drnovicích a v Blšanech?
V Blšanech jsem působil krátce, proto to nemůžu moc srovnávat. Jak už jsem
uvedl – Drnovice měly perfektní zázemí a byly po Chebu mým druhým klubem
v profi fotbale. Takže se dá říct, že Drnky byly mým ligovým začátkem. Dodnes
jsou Drnovice moje srdeční záležitost.
1 BARCUCH Pavel 1 BARCUCH Pavel 1 ONDRŮŠEK František 1 ONDRŮŠEK František 1 PŘIBYL Luboš 1 PŘIBYL Luboš
1 BERNADY Tomáš 1 BERNADY Tomáš 14 ČÁP Vladimír 14 ČÁP Vladimír 20 DOLEŽAL Martin 20 DOLEŽAL Martin
13 ČERVENKA Bronislav 10 DRULÁK Radek 6 KOBYLKA Pavel
10 GIBALA Roman 18 GRYGERA Zdeněk 8 KŘIVÁNEK Petr
2 HARAZIM Pavel 7 HOLEŇÁK Miroslav 9 ŠVANCARA Petr
9 HOLUB Radim 7 HORVÁTH Valdemar 2 MALÉŘ Petr
21 CHYTRÝ Vlastimil 7 JUKL Richard 13 PALINEK Jan
5 KADLEC Miroslav 5 KADLEC Miroslav 9 KAFKA Róbert © 9 KAFKA Róbert © 13 BŘEŽNÝ Daniel 13 BŘEŽNÝ Daniel
5 KINDER Vladimír 5 KINDER Vladimír 25 KUČERA Stanislav 25 KUČERA Stanislav 7 DOSTÁLEK Richard 7 DOSTÁLEK Richard
8 LASOTA Edvard 8 LASOTA Edvard 11 MAJOROŠ Jozef 11 MAJOROŠ Jozef 15 CHALOUPKA Vladimír 15 CHALOUPKA Vladimír
4 MÜLLER Martin 4 MÜLLER Martin 14 NEHODA Michal 14 NEHODA Michal 7 ŠMÍD Lambert 7 ŠMÍD Lambert
4 NEŠICKÝ Aleš 4 NEŠICKÝ Aleš 7 OTEPKA Rudolf 7 OTEPKA Rudolf 15 ŠIROKÝ Roman 15 ŠIROKÝ Roman
11 PETRŽELA Milan 3 POŠTULKA Milan 5 CIHLÁŘ Zdeněk
5 SCHINDLER Jaroslav 5 SCHINDLER Jaroslav 5 ŠILHAVÝ Jaroslav 5 ŠILHAVÝ Jaroslav 11 SIEGL Patrik 11 SIEGL Patrik
22 ŠLACHTA Michal 11 TIMKO Jaroslav 9 CUPÁK Marcel
4 VALACHOVIČ Ivan 4 VALACHOVIČ Ivan 8 VÍŠEK Radomír 8 VÍŠEK Radomír 27 KROUPA Karel ml. 27 KROUPA Karel ml.
3 WEBER Jozef 3 WEBER Jozef 7 ZAVADIL Pavel 7 ZAVADIL Pavel 15 HOLOMEK Patrik 15 HOLOMEK Patrik
11 ZELNÍČEK Libor 8 MANIATIS Fotis 22 TROUSIL Jan
7 BARÁNEK Jan 22 BRABEC Erich 9 DOŠEK Libor
21 POLÁCH Tomáš
10 MEZLÍK Pavel
10 JARŮŠEK Karel
13 ŠUSTR Pave